04. Litoměřice ve 13. - 14. století

  Podobně jako u jiných významných správních center v Čechách došlo i v případě Litoměřic ve 13.století k proměně v právní město, nadané od panovníka výsadami městských práv. Přesné datum nelze již dnes přesně určit, a tak klademe vznik města Litoměřic do období mezi dvěma významnými listinami 1219 – 1228. (První z listin, papeže Honoria III. z r.1219, obsahující ochranné privilegium pro klášter v Teplé, zmiňuje jako majetek kláštera i osadu nepochybně totožnou s Litoměřicemi; druhá z r.1228 je od Přemysla Otakara I. a Václava I., rovněž určující majetek kláštera v Teplé, již udává Litoměřice termínem město.)

  Nejstarší doložená pečeť k roku 1251s hradbami. I to snad sehrálo úlohu v době vzpoury Přemysla Otakara (II.) proti otci Václavovi I. v letech 1247 – 1249. Pro krále Václava se Litoměřice staly jedním z klíčových opěrných bodů (shromaždoval zde své vojsko) pro pozdější úspěšné potlačení synovy rebelie.

  Václav I. také podnikl první pokus o rozšíření města (po r.1253), ale ten nebyl úspěšný. Jádro města tehdy tvořilo cca dvouhektarové náměstí a zastavěno bylo asi 6 – 7 hektarů. Nejstarší pás hradeb obepínal prostor mezi kostelem Všech svatých, minoritským kostelem sv. Jakuba a dominikánským kostelem sv. Michala (dnes již nestojí, nacházel se přibližně na místě dnešního archivu). Samostatným opevněným sídlištěm byla Hora sv. Štěpána, prostor dnešního Dómského náměstí. Z období gotiky je v Litoměřicích několik velmi cenných památek – např. věž farního kostela Všech svatých, tzv. gotické Dvojče (Jezuitská ul. 4-5, ve dvoře), dům Diecézní galerie (Mírové nám. 24).

  K úspěšnému rozšíření města došlo až za vlády Karla IV. Hradby tehdy dosáhly až na závěr Dlouhé ulice (je to také nejstarší jménem známý název ulice) a město se rozrostlo asi na 18 hektarů, čítajících 250 – 270 domů. S předměstími se odhaduje asi 43 ha, 600 domů, 4000 obyvatel. Nejvýznamnější stavbou města byl královský hrad kastelového typu (palác s kaplí), budovaný již před r. 1300. Jsou doloženy i tři pobyty Karla IV. v něm – 1355, 1359 a 1369.

  Obyvatelstvo města tvořili zvláště kupci, hlavně němečtí. Zdrojem příjmů pak byly trhy, zejména výroční – jarmarky, které se původně konaly na sv. Jakuba (25.7.), později na Všech svatých (1.11.). Předmětem obchodu byly hlavně sůl, obilí, kůže. Obchodní stezky mířily z Litoměřic hlavně na Prahu, Sasko a Lužici. Vedle práva tržního disponovaly Litoměřice i dalšími městskými právy – skladu, mílovým a soudním. Tzv. magdeburské právo potvrdil městu Přemysl Otakar II. r. 1262. K městu pak patřily i pole a vinice (doloženy od 11.st.) a také poddanské vsi, od kterých byly vybírány daně (na sv. Jakuba platily Rybáře, Dubina, Újezd; na sv. Martina Želetice, Mlékojedy, Prosmyky, Pokratice, Keblice, Bohušovice a Kopisty).

  V čele města stál králův úředník – rychtář. Od 13.st. je však doložena i městská rada konšelů v čele s purkmistrem. Radnice je pak poprvé zmiňována až r. 1397. Nejstarší městská kniha je dochována k r. 1341.

  Z církevních institucí stojí za zmínku založení kapitulního děkanství Karlem IV. v r. 1349, při kterém vzniká i škola. Farním kostelem je od středověku až do dnešní doby kostel Všech svatých.

  I když to z předcházejících řádků nemusí být tak zřetelné, patřily Litoměřice po Praze a Kutné Hoře do nejvýznamnější skupiny českých měst (vedle Chebu, Hradce Králové, Plzně a Českých Budějovic)! Byly správním i ekonomickým centrem širokého okolí. Jejich význam byl zvýšen i řadou církevních institucí ve městě (uvnitř hradeb bylo neuvěřitelných 12 kostelů a tři kláštery!).

Mapa_Litomeric_1.png

Vysvětlivky k mapce:

  1. Nejstarší městské opevnění (13.st.)
  2. Opevnění Karla IV. po r. 1350
  3. Parkánová zeď
  4. Opevnění nového hradu
  5. Opevnění Dómského vrchu (13.st.)
  6. Dvůr tepelského kláštera