V 6.st. přicházejí na naše území Slované a osidlují zejména oblasti nížin kolem Labe, Vltavy a Ohře. Kosmas k této migraci uměle vytváří pověst o praotci Čechovi, která je sice dílem fantazie, nicméně spadá do našeho okresu.

  V 7.st. pak vznikají nejstarší slovanská hradiště. Z tzv. doby starohradištní (650-800) bylo blízko Litoměřic objeveno hradiště na Hrádku u Velkých Žernosek. Jde však o ojedinělý nález z této doby.

  O něco bohatší je doba středohradištní (800-950), v níž se osídlení regionu zahušťuje. Vzniká roztříštěná síť hradišť a značně nepřehledná situace. Ve starší literatuře (V.V.Tomek, R.Turek) převládal názor, že v českých zemích žila vedle sebe řada kmenů (např. Čechové, Lemúzi, Lučané, Děčané atd.). Novější literatura (D.Třeštík, O.Kotyza) je vzhledem k nevelkému rozsahu země k tolika kmenům skeptická a hovoří o jednom kmenu Čechů (ostatní názvy jsou pak jména pro obyvatelstvo hradských obvodů). To je i případ Litoměřiců, kteří měli obývat území dnešního Litoměřicka.

  Pojďme k první doložené písemné zprávě o Litoměřicku. Na počátku 9.st. usiloval Karel Veliký, císař a král Franské říše, o zpoplatnění slovanských území, mj. i v našich zemích. Za tím účelem vypravil roku 805 vojenskou výpravu, kterou vedl jeho syn Karel. Podle Kroniky moissacké se tři proudy vojska sešly u Ohře, aby pak dorazily ke Cannburgu, kde došlo k bitvě, po níž franská vojska poplenila kraj na obou březích Labe. Zpráva o bitvě u Cannburgu r.805 je tak první nepřímou písemnou pramennou zprávou o Litoměřicku. Poloha Cannburgu je dodnes předmětem sporů – A.Sedláček ho kladl na Kokořínsko (Hradsko, Kanina), O.Kotyza vyslovuje domněnku, že by mohlo jít o Hrádek či Tříkřížový vrch u Velkých Žernosek, D.Třeštík hovoří o Lovosicích. Otázka zůstává otevřená. Jisté je, že naše kraje byly zpoplatněny tzv. tributem míru.

  Ačkoli většina tzv. starých českých pověstí byla fabulována na základě řecko-římských vzorů, pravdivé jádro zřejmě bude mít alespoň pověst o lucké válce. Z pramenů je doloženo, že za vlády knížete Spytihněva (894/5 – 915) došlo k bojům s jistým knížetem Vitislavem (Vlastislavem?). Je tedy možné, že skutečně v rámci boje Přemyslovců o sjednocení celých Čech pod svrchovanou vládu jednoho rodu došlo k válce mezi Čechy a Lučany, kterým patřila některá hradiště na západním břehu Labe (Drahúš-Postoloprty, Klapý, Vlastislav).

  V tomto období (před rokem 950) je sice poměrně dost archeologických nálezů i z katastru města Litoměřic (zejména z oblasti na Dómském náměstí), ale nejsou zas tak husté a početné, jak by se slušelo na jedno z budoucích hlavních center Čech.