Přestože je olympiáda ještě neskončila, vracejí se domů první sportovci i hosté, kteří měli tu čest zúčastnit se ZOH 2010.

  Vzhledem k tomu, že pracuji ve vedení ČOV, byla jsem mezi pozvanými, abych společně s ostatními hosty, partnery ČOV, sponzory a politiky, mohla být přítomna nejvýznamnější sportovní události.

  Vancouver se nachází na pacifickém pobřeží Kanady. Přestože se tu koná zimní olympiáda, město samotné působí spíše jarním dojmem. Klima je výrazně ovlivněno teplým mořským proudem, který značně zmírňuje chladné období zimy. Často přináší vydatné srážky, které jsou i v zimě jsou většinou dešťové. Tak nás také Vancouver přivítal.

  Zázemí pro všechny hosty vytvářel „Český olympijský dům“, který byl umístěn v hotelu Delta-Burnaby, ve východní části města. Jeho prostory poskytovaly plnou informovanost o olympijském dění, díky mediálním partnerům ČOV. Na několika obrazovkách bylo možné sledovat signál ČT 2, MF Dnes dodávala tisk, moderování akcí měl na starosti redaktor ČR Radiožurnálu Jan Pokorný.

  Slavnostní otevření domu se zúčastnil i premiér Jan Fischer. Krátce po něm jsme byli účastníky slavnostního otevření Her. Každý z diváků měl na sedadle krabici, ve které byly připraveny jednoduché rekvizity. Diváci tak byli být součástí zahajovacího ceremoniálu, neboť animátor nám hodinu před zahájením ukazoval, kdy a jak jednotlivé pomůcky použít. Zvukovou kulisu umocňovalo bubnování na krabici, světelnou dvě jednoduché baterky, barevnou jednotné bílé pončo, které jsme si všichni museli obléknout.

  Poprvé v historii OH nechali organizátoři napochodovat všechny výpravy hned v úvodu ceremoniálu na plochu a až po té proběhl hlavní program. Díky tomu mohli i sportovci sledovat velkolepou prezentaci Kanady.

  Již první den olympiády jsme se setkávali s neobvyklou reakcí na naše oblečení. Lidé nás zastavovali, chválili ho, chtěli se s námi fotit, někteří se ptali, kde je možné ho koupit.

  Byli jsme velmi dobře rozeznatelní mezi davy diváků, snadno jsme se mezi sebou orientovali.

  Vzhledem k tomu, že jsem byla na již na šesté zimní olympiádě, mohu zodpovědně říci, že to byla situace, kterou jsem nikdy předtím nezažila. Česká firma „Alpine Pro“ si tím vysloužila pomyslnou zlatou medaili.

  Olympijská sportoviště se zčásti nacházela v samotném Vancouveru /hokej, krasobruslení/, zčásti na jeho velmi vzdáleném okraji /rychlobruslení/, zčásti v horských střediscích /klasické, alpské a akrobatické lyžování/.

  Největší starosti dělal pořadatelům areál pro akrobatické lyžování a snowboard. Lokalita Cyprus Mountains leží nedaleko od města. Déšť v posledních týdnech před OH způsobil, že sněhu valem ubývalo. V polovině Her museli dokonce pořadatelé zrušit místa na stání, protože sníh z diváckého prostoru potřebovali pro úpravu trati.

  Cesta do střediska Whistler /klasické a alpské lyžování/ znamenala výlet na celý den. Silnice vedla podél fjordu, aby zhruba v polovině cesty stoupala mezi zasněžené kopce. Tady o sníh nouze nebyla, ale měl kvalitu jarního firnu. Po nočních mrazech ráno velmi zmrzlý, během dne měkký a těžký. Díky tomu došlo i na běžeckých tratích k vážným zraněním. Sjezdové disciplíny provázelo neobvyklé množství pádů.

  Brzy po zahájení Her jsme získali dvě medaile. Martina Sáblíková byla ještě týž večer pozvána do Českého domu, aby se s hosty podělila o dojmy. Sponzoři českého týmu se nemohli dohodnout, kdo jí předá kytku jako první. Nakonec to byl premiér, který si rád návštěvu ČOD zopakoval.

  Příjemným zážitkem byla medaile Lukáše Bauera. Početné české diváctvo mu vytvořilo působivou atmosféru a aplaus při „flower ceremony“ mu mohl závidět i vítěz Dario Cologna.

  Společně s námi sledovala závod i jedna z bývalých studentek našeho gymnázia, Táňa Školníková. Jejím snem bylo vidět olympiádu, proto se v září loňského roku vydala do Vancouveru. Našla si nabídku na práci dobrovolníka na ZOH, složila náročný tříhodinový test, prošla školením a během OH pracovala u vstupu do tiskového střediska ve Whistleru. V den Bauerova závodu měla volno, vzala vlajku a přišla fandit. To, že potkala mezi tisíci návštěvníky olympiády svou bývalou profesorku je důkazem, jak je svět malý a kulatý.

  Zážitkem bylo i sledování skokanského závodu na malém můstku. Ve skupině hostů byl i Pavel Ploc, držitel dvou olympijských medailí v této disciplíně, nyní poslanec Parlamentu ČR za ČSSD. V hledišti byl však expertem, který ze své profese nic nezapomněl.

  Většinu hostů nejvíce lákaly hokejové zápasy. V úvodním utkání měli Slováci početní převahu v hledišti, byli v povzbuzování lépe organizováni, ale hokej se, naštěstí, hraje na góly. O přestávce si moderátor v hale pozval k mikrofonu hosta slovenského týmu, bývalého vynikajícího hokejistu a reprezentanta Československa, Petera Šťastného. Vzhledem k tomu, že v Kanadě žije již 30 let, je tu velmi populární.

  Přes rivalitu v úvodním zápase, na utkání Rusko-Slovensko vyrazili všichni čeští i slovenští hosté jako jeden tým.

  Závěr pobytu byl umocněn slavnostní večeří, kterou připravil držitel michelinské hvězdy, nejvyššího kulinářského ocenění, Pavel Pospíšil. Mezi hosty byl i český velvyslanec v Kanadě a předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka. Pozváni byli také sportovci, ale účastnili se většinou jen ti, kteří měli po soutěžích. Vzhledem ke slavnostnímu rázu celého večera bylo pro většinu z nás zarážející, že skupina snowboardistů se dostavila ve vlněných čepicích, které po celou dobu pětihodinové večeře, nesundala z hlavy.

O zážitky a dojmy se s vámi podělila Květa Pecková
Pondělí, 22.2. 2010