Je 2. prosince roku 2009 a žáci tříd 4.K a 5.K se scházejí před školou. V půl desáté jsou už všichni nastoupeni a netrpělivě čekají na příjezd autobusu, který je odveze do Národního muzea v Praze. Paní profesorka Živcová a pan profesor Kohout přepočítávají členy jim svěřených tříd, když nám za zády staví autobus. Poslední opozdilci nastupují a jedem.

  Prohlídka s názvem "Příběh planety Země" začala velkolepě už vstupem pod plastikou Modré planety do sálu s další velikou "Zemí" a s velkým modelem sopky, tato místnost nás přenesla daleko, daleko do vesmíru, ale i do minulosti. Můžeme vidět přibližný průběh Velkého třesku, proletět se vesmírem nebo si prohlédnout model planety Země jako z oběžné dráhy, také jsme si zkusili změřit sílu svého dupnutí pomocí seismografu a viděli jsme ničivou sílu zemětřesení, přičemž se nám pod nohama chvěla podlaha, jako by po ní běželo stádo slonů. Místnost nalevo nám ukazuje, jak vznikal život na Zemi. Mohli jsme spatřit život v moři, vytváření pohoří i gigantické členovce. Když jsme se vydali od sopky vpravo, narazili jsme na kostru "Lucy", prapředka všech lidí. Dále nás upoutalo obrovské stvoření velkého třetihorního kopytníka rodu Schizotherium a kostra obrovitého dinosaura Amargosaura. Ve všech třech místnostech byly rozmístěny dotykové obrazovky, které nás vyzkoušely z našich znalostí pomocí her.

  

  Po prohlídce Země nám ještě zbýval čas, tak jsme zběžně prohlédli mineralogii, dějiny Čech, Moravy a Slovenska a sál se sochami významných českých osobností. Ve druhém patře nás uvítala sbírka jak vymřelých, tak i dnes žijících různých tvorů celého světa.

  Po opuštění muzea jsme dostali rozchod na Václavském náměstí. Za hodinu už všichni poslušně stáli na domluveném místě srazu. V autobusu bylo mnohem tišeji než při cestě do Prahy, každý se asi zabýval přemýšlením o všem, co za celý den spatřil a za hodinu se v Litoměřicích všichni rozprchli domů.

Článek napsali: Tereza Terberová a Věra Michalcová, 5.K